Pád z koně

28. july 2016 at 20:18 | Łucie. |  Mé příběhy
Je to pár dní, co k nám přicestov Cornelio . Pro Vaši informaci, Cornelio je můj nový hřebeček, kterého mi rodiče pořídili k narozeninám. Nádherný, mladý hnědák s obrovskou jiskrou v očích. Je čerstvě obsednutý. Když jsem na něm zkoušela jezdit, než mi ho rodiče pořídili, šlapal jako hodinky. Bude to asi tím, že už jezdím několik let. Začátečník by s ním byl hned na zemi - zkouší, co si může a nemůže dovolit. Jinak je skvělý ! Od zítřka námzačínají přísné tréninky s nejlepší trenérkou široko daleko.
--- Další den ---

Je čas jít jezdit. Převléknu se do rajtek a veškerého jezdeckého oblečení. Jdu nachystat Flöru. Dneska je nějaká neklidná a abych se přiznala, já také. Nasedlám a nauzdím ji. Dojdu na jízdárnu, dotáhnu podbřišník, sundám třmeny a vyhoupnu se do sedla. Pobídnu Flöru do kroku a nemůžu se zbavit toho divného pocitu, že se něco stane. Po chvíli trenérka zavelí klus....


Zděšeně se na ní podívám. Pobídnu koně a dám se do klusu. Párkrát vysednu. Zpomalil. Pobídnu ji zpět do klusu. Pobídla jsem ho příliš silně. Pozdě. Nevrátím to zpátky. Celou svou rychlostí se roztryská čelem k ohradě. Slyším trenérku, jak na mě křičí: "Na kruh, na kruh..!" Ale já nic. Jako bych to jedním uchem přijala druhým vypustila ven. Sedím a nic nedělám. Jsem smířená s pádem. Podívám se na zem, zavřu oči a padám k zemi. Ležím. Nic nevnímám. Jen cítím, jak ke mě běží trenérka. Pomalu otevírám oči. "Jsem v pohodě..."
Doma si povídám s mamkou a najednou mi do očí vyhrknou slzy.

Zkouším to znova. Ale pak zjistím, že už to nejde. Že už nedokážu sedět na koni beze strachu. Bojím se, co mi udělá dnes, kdy se mi rozběhne, kdy se mi postaví na zadní, kdy mi vykopne. Je čas skončit.

Milovala jsem koně a musela jsem se jich vzdát... 💔

↑ Fotka s Něhou, kobylkou, na které jsem nějaký čas jezdila

Pro informaci, tohle není až tak vymyšlený příběh. Něco podobného se mi stalo. Předtím jsem padala jako hruška. Ovšem můj poslední pád se stal mým osudným. Mám od té doby strach. Nyní už jen můžu doufat, že se toho strachu jednoho dne zbavím a že to bude takové, jako dřív. Chci začít znova...
 


Poll

Byl/ a jsi tady? ♡

♡ Klik ♡

Comments

1 Hannah Hannah | Email | Web | 28. july 2016 at 20:35 | React

jééééé tak to je mi moc líto :-( Ale měli bychom se strachy bojovat, i když vím, že pád z koně není rozvna nejhezčí...:-( Já koně také mám moc ráda, také jsem jako malá jezdila, jen rekreačně vždycky u známého na chatě, ale taky jsem to milovala :-) Doufám, že se ti ten strach podaří překonat :-)

2 Eli♥ Eli♥ | Web | 28. july 2016 at 20:41 | React

Mě neee v černé kožence se hrozně potí noha a přitahuje slunce a horko.. :D
jojo inspirace ^^

3 crazyjull crazyjull | Web | 28. july 2016 at 20:50 | React

Je mi líto, že to takhle skončilo. Doufám, že se toho strachu zbavíš. :)

4 Rose & Lina Rose & Lina | Web | 28. july 2016 at 21:23 | React

To je škoda, doufám, že tě strach brzo přejde!:(  Mé ségře se jednou stalo něco podobného a asi kvůli tomu (i když bych někdy moc chtěla) jsem nikdy na koních nejezdila.
Mimochodem ta fotka s Něhou je moc hezká :))

5 KatkaInk KatkaInk | Web | 29. july 2016 at 0:05 | React

To je veľmi smutný príbeh, ale tiež by som sa bála už, vlastne ja sa bojím aj tak, mám pred koňmi obrovský rešpekt.

6 karinlife karinlife | Web | 29. july 2016 at 2:38 | React

Bože tak to je mi líto, doufám že strach brzy přejde - musí! Koně jsou úžasná zvířata. Zavidím, že máš koně na kterém můžeš jezdit. :((

7 petra-s-world petra-s-world | Web | 29. july 2016 at 9:47 | React

Já jsme na koni jezdila.. Nikdy jsme nespadla.. Ale pak taťka přestal mít peníze, musela jsem se ježdění vzdát..
A teď jsme díky mé kamarádce na koně zase sedla, a byl to boží zážitek..
Plň si své sny, překonej své překážky.
Každý pád je pokrok dopředu, poučení pro příště. A ty se musíš zvednout a jít dál.. :)

8 Lenka Lenka | Web | 29. july 2016 at 12:07 | React

Hm, koníka bych moc chtěla, dokonce by bylo i místo pro něj..takhle mohu jen závidět****

9 steel32 steel32 | Web | 29. july 2016 at 14:16 | React

hele, kámoška to měla podobně, že jednou takhle spadla z koně a od tý doby se toho docela bojí :/ je to škoda, pro někoho kdo opravdu miluje koně a ježdění. třeba to jednou přejde a bude to úplně ok :))
každopádně já se koňů bojím už od mala, nevím proč, nemám je ráda prostě :DD

10 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 29. july 2016 at 14:17 | React

u jednoho pádu jsem byla...jízda na koni mi chybí

11 Elis Elis | Web | 29. july 2016 at 14:32 | React

Říká se, že nejlepší pohled na svět je z hřbetu koně a vždy jsem o toužila zažít, bohužel my to nevyšlo a v dobrém ti závidím, hezky si to s koníčkem užívej...

12 Simix Simix | Web | 29. july 2016 at 16:17 | React

~Čaué~
Prvně jsem myslela, že píšeš o sobě... pak, že je to příběh a pak jsem už fakt nevěděla. Je fajn, že je to na konci článku objasněné :)
ty fotky/obrázky jsou parádní. Já na koni jako sama celkově nikdy nejezdila.. Jen jako malé dítě pomalu, kůň na provázku. Asi víš, co myslím :)

Tak se měj :)

13 Eli Eli | Web | 29. july 2016 at 19:06 | React

To mě mrzí, snad to brzy překonáš a bude to jako dřív :-) Koně jsou úžasná zvířata a je důležité jim důvěřovat ;-)

14 Vailer Vailer | Web | 29. july 2016 at 21:29 | React

To mě mrzí :'( Tento článek mě extra zaujal, protože jezdím na koních, a vím jaký je pocit zažít hrozný pád. Jsem jedna z nejzkušenějších jezdkyň u nás ve stáji, a tak většinou jezdím ty "drzejší" koně... no a pak to tak i dopadá. Občas jsem i přemýšlela o konci, hlavně když mě kobyla málem nabourala na traktor, přehodila mě přes hlavu a pak mi překlusala přes záda... naštěstí jsem měla jezdeckou vestu a helmu, tak jsem měla jen drobnější zranění, ale strach tam zůstal, a tak jsem si od oné kobylky dala přestávku a začala jsem jezdit klidnější koně. Asi po sedmi měsících jsem na ní začala opět jezdit. Když mě shodila, OKAMŽITĚ jsem nasedla znovu. A právě to mi pomohlo. Možná, kdybych (cca před 2mi měsíci) znovu v ten den nenasedla zpět, asi bych už nejezdila. Ale překonala jsem strach a díky tomu jezdím pořád. A jezdit budu. Koně už jsou prostě součástí mého života- a navždy zůstanou.

15 Iris Iris | Email | Web | 31. july 2016 at 8:55 | React

Já chci taky koně, vždycky to byl můje sen.
A spadle jsem několikrát, vždycky jsem znovu na něj sedla.
Zvládneš to, neboj.

16 Rezzy Rezzy | Web | 1. august 2016 at 16:39 | React

Já jsem tak jednou taky spadla z koně, když se splašil na louce a zlomila jsem si ruku :(

17 Suzeinne Suzeinne | Web | 2. august 2016 at 20:43 | React

Já jsem si v prvním odstavci myslela, že je to úplná pravda, a už jsem se začínala divit! :DDD Pak mi to došlo xDDD
Tak ti přeju, abys to překonala... ježdění je super. Bratr jednou s koně hnusně spadl a pak se dost dlouho bál. A na toho koně už si nesedl. Ale zase jezdí. Ty to taky zvládneš:)

18 brunett-live brunett-live | Web | 5. august 2016 at 11:54 | React

To je smutné... Taky jsem jezdila. Když jsem poprvé spadla koně ze cvalu, trenérka mě donutila si na toho koně znovu sednout a pokračovat, za což jsem ji hrozně vděčná.

19 Jess Jess | 29. august 2016 at 20:54 | React

Jéžiš ty seš ubrečená...já spadla tolikrát a koní se nebojím..stejně jako většina koňáků.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.