Vesmír se skládá z příběhů

5. july 2016 at 13:00 | Łucie. |  Mé příběhy
Ahoj.
Tak mně napadlo, že bych na můj blog přidala opět novou rubriku. Vím, že už je tady rubrik hodně, ale o to bude blog alespoň pestřejší a budu mít více nápadů na články. Doufám.

Už asi od mých dejme tomu osmi let jsem vymýšlela a psala krátké "příběhy". Hrozně mě to bavilo. Všechny jsem měla zapsané v jednom sešitě s hrubými deskami. Nedávno jsem ho pročítala - měla jsem pěknou vzpomínku na mé dětství. Ovšem když jsme se stěhovali, sešit jsme někam zašili a nemohu ho najít. Což je škoda. Podělali bych se s Vámi o příběhy, které jsem psala jako malá holka.


No a když už jsme u toho, mohla bych takové příběhy psát i nyní. Ne nějaké dlouhé, které by stejně nikdo nečetl, ale krátké a vystižné. Mám měsíc prázdnin za mnou a dva měsíce prázdnin přede mnou. Zanedlouho určitě pojedu do lázní, kde se budu stoprocentně nudit. Tudíž bych mohla psát a psát. Teď jen doufám, že tam bude internet nebo wifi. Před chvíli jsem napsala jeden příběh. Možná to bude splácaný nesmysl, ale i tak se s Vámi o něj podělím. Ani nevím, jak mně to napadlo. Prostě jsem otevřela blog a začala psát. Skoro jako by to někdo psal za mně..

- Rozloučení ve snu -
Mám noční směnu. Opět. Jsou 2 hodiny 15 minut ráno. Všichni pacienti včetně mé kolegyně spí. Všude je ticho. Chce se mi spát, ale vím že nemohu. Nesmím. Vezmu do ruky složku jedné pacientky, která je momentálně hospitalizovaná. Na pokoji číslo 2. leží malá holčička. Jmenuje se Terezka. Je po autonehodě, její stav je ale stabilizovaný. Přišla o otce, který byl na místě mrtvý. Její matka je v ohrožení života. Kdo ví, zda přežije... Pečlivě si pročítám řádek po řádků. Čím víc ale čtu, tím víc pociťuji únavu. Zkontroluji monitor. V pořádku. Zvednu se a jdu si uvařit kafé. Když najednou.

Monitor holčičky začal silně pípat a blikat rudě červeným světlem. Běžela jsem dlouhou chodbou abych zjistila, co se děje. Kolegyni hlasité pípání vzbudilo a tak byla u holčičky dříve než já. Obtížně se ji dýchalo a měla vysokou tepovou frekvenci. Rychle jsme zavolali doktora. Nejevila žádné známky toho, že by s ní něco bylo, spíše naopak. V celku poklidně, zdá se, spala a ze snu se jakoby usmívala. Tohle mne děsilo nejvíc. Zhruba po 2 minutách byla holčička opět v "dobrém" stavu. Vzbudila se a říkala, že ve snu viděla svou maminku, jak ji říká, ať nemá strach, že přechází do jiného a lepšího světa a jednoho dne se jejich cesty zase spojí. V tom zazvonil telefon. Rozbušilo se mi srdce a pomalu jsem šla zvednout sluchátko. Po tváři mi stékla slza. Maminka Terezky odešla z tohoto světa navždy. Právě v tu chvíli, co zemřela, se Terezce zdál ten sen a přitížilo se jí. Tímto způsobem se přišla rozloučit se svou milovanou dcerou. Jak jinak než ve snu, když jinou příležitost neměla?

 


Poll

Byl/ a jsi tady? ♡

♡ Klik ♡

Comments

1 Infinity Infinity | Web | 5. july 2016 at 13:13 | React

Teeda, máš super fantazii. Tohle je poutavý, krátký příběh! Zároveň moc smutný. :(
Jinak máš moc krásný blog. :)

2 Eliss Eliss | Web | 5. july 2016 at 13:14 | React

Hezky napsáno :-)

3 Elis Elis | Web | 5. july 2016 at 13:16 | React

Moc krásné příběhy, zaujmou od začátku, určitě piš dál...

4 Łucie. Łucie. | Web | 5. july 2016 at 13:18 | React

Tak to jsem vůbec nečekala! Moc děkuji :)

5 zapiskyspekouna zapiskyspekouna | 5. july 2016 at 13:26 | React

Moc pěkně, tenhle příběh víc slov nepotřebuje.

6 ukudabuka ukudabuka | Web | 5. july 2016 at 14:54 | React

Určite ti môžem povedať, že takéto krátke príbehy dokážu zaujať - či už čitateľa, alebo aj samotného ich autora - a úprimne si myslím, že ti ich písanie veľmi ide. Tento ma očaril, ako svojím dejom, tak aj štýlom, ktorým bol napísaný. Kebyže mám ja písať tak „stručne a v krátkosti“, tak by to od toho malo dosť ďaleko. :D

7 Rezzy Rezzy | Web | 5. july 2016 at 16:05 | React

Tyjo, takový krátký příběh a tak silný... je to krásně napsané, fakt...
Jinak já jsem taky už odmalička ráda vymýšlela příběhy, ale většinou teda spíš veselé pohádky a pak jsem je četla mladšímu bráchovi :)) Smutné příběhy a básničky přišly až později...

8 Werangummi Werangummi | Web | 5. july 2016 at 18:17 | React

Taky jsem někdy v tomhle věku, řekla bych trochu déle, psala takové krátké příběhy. Díky tomu jsem se dostala k blogování, chtěla jsem někde zveřejňovat svoje krátké povídky. Na svém současném už je vůbec nepíšu, ale třeba se k tomu ještě někdy vrátím. :D :)
To je krásný. Takovéhle krátké poutavé povídky, které člověka donutí, aby si je přečetl, se mi moc líbí. :)
Děkuju, tvůj blog se mi taky moc líbí. Spřátelím moc ráda, už jsem si tě zapsala :)

9 Simix Simix | Web | 5. july 2016 at 19:46 | React

~Čaué~
Já mám také strašně moc rubrik a stejně všechny nevyužívám :D
Já od malička také píši příběhy... Mám rubriku na příběhy, ale mám pocit, že pomalu rok jsem tam nic nepřidala.
A něco mi říká, že mám něco rozepsaného, ale co už, na to si teď už nikdo nevzpomene :D
Ten obrázek je hezký :)
Jednou jsem vyhrála i soutěž, co se psaní příběhů apod. týče :)
Příběhy podle mě nejsou špatný nápad :)
Napsala jsi to hezky, je to smutné, ale mě se to také stalo. To rozloučení ve snu, než někdo umřel :/
Na konci máš pár překlepů, ale nevadí. Klidně zkus i něco delšího s větší zápletkou.
Tak se měj :3

10 Zdenka Zdenka | Email | Web | 5. july 2016 at 20:44 | React

Hezké, i když je to smutné....

11 Slečna P. Slečna P. | Web | 5. july 2016 at 21:20 | React

Vždycky jsem záviděla lidem, kteří vše dokázali dát do kousíšku, ale také těm, kteří na tento kousíček vypotřebovali x stran. Já vždycky když něco píšu, tak to dopadne jinak než jsem chtěla.
Napsala jsi to moc krásně!

12 Renciik :) Renciik :) | Web | 5. july 2016 at 23:10 | React

Rob pre to hlavne co najviac aby si sa tiež stala sestrou :) chod si za svojim snom nech to stoji co to stoji a ver tomu ze sa ti to splni :) aj ked mozno ta cesta nebude prave jednoducha a mozno ta aj vela veci odradi chod si za tym a nenechaj sa odradit ;)
PS: prajem ti vela stastia a uspechov v zivote a hlavne v tomto zatial nesplnenom sne,ktory verim ze sa ti raz splni :)

13 Renciik :) Renciik :) | Web | 5. july 2016 at 23:15 | React

Mimochodom ten pribeh je nadherny,sice je smutny ale mnoho krat aj realny,az ma z neho zamrazilo wow mas talent!!! :)

14 Sisse Sisse | Web | 5. july 2016 at 23:30 | React

Tyjoo. Já měla taky tolik sešitů popsaných. Pěkný příběh, přesně na tenhle způsob jsem viděla film, bohužel si nevzpomenu na jméno..

15 radyprosuperholky radyprosuperholky | Email | Web | 6. july 2016 at 7:46 | React

Me bavi psat pribehy a taky uz jsem mela nejlepsi ve skole, ale nepisu ho na blog, ale ty pribeh pis,mas dobry napad, ze je lepsi napsat kratky,protoze ty dlouhe me nebavi cist

16 Ev. Ev. | Web | 7. july 2016 at 0:05 | React

ty jo, začínám mít depresi i z toho, že snad všichni ostatní píšou líp než já... krásně napsaný, určitě pokračuj a piš další příběhy :)

17 Hannah Hannah | Email | Web | 16. july 2016 at 15:00 | React

To je moc krásný příběh! :-) Opravdu se ti povedl! :-)

P.S. prosím tě, omluv mě z obíhání SB, já kvůli práci to budu stíhat jen o vikendech, takže bohužel nesplním podmínku 3x týdne :-) Doufám, že ti to nijak nevadí, že budu obíhat jen o víkendu :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.